Sobota, 5. prosince 2015, 17:31 – Anička – Zima 2015/16
Necelých čtrnáct dní po návratu z Livigna, kde mě při posledním tréninku začala bolet achilovka, jsem se vydala na další soustředění, které nám kvůli sněhu přeložili z Božího Daru na Černou horu. Prvního tréninku jsem se docela bála, kvůli té noze, nicméně při prvním lehkém bruslícím tréninku to bylo dobré. Hlavní trenér nám přijede až v neděli, takže si zatím užíváme volnější start. Odpoledne tedy byla skatová technika. Naštěstí na rozdíl od Livigna z toho bruslení nemám vůbec tak špatný pocit.
V neděli jsme začli rozcvičkou, kde jsem rychle zjistila, že to není nic pro moji nohu. Dopoledne se ukázalo, že ani klasika. Takže na výletku po zmrzlých tratích kdesi jsem vcelku plakala. Odpoledne nám už přijel Petr, takže se šlo na klasickou klasiku, kde jsem pochopila, že klasiku si ještě nějakou chvilku nezajezdím.
V pondělí jsem rozcvičku vynechala rovnou. Dopoledne jsme si dali další skatovou techniku, tentokrát i s jedna jedna, jedna dva,.. Odpoledne se šlo na silovou klasiku. Po zkušenosti z předchozích dní jsem už šla rovnou na skate. Aspoň mě při soupažení nebrzdil žádný klistřík. V úterý dopoledne nás čeká volno. Celkově mě to tu vůbec nezabíjí jako Livigno.
Úterý jsme zahájili volnem. Tedy alespoň většina. Jedna holčina se rozsekala a měla podezření na vykloubený palec, takže jsem s ní jela do Trutnova do nemocnice (všechna ostatní auta se vrátila do Skuhrova). Tak jsme se vydaly na lanovku a pak do Trutnova. V nemocnici to proběhlo překvapivě rychle. Když jsme chtěly fičet zpět auto nám nenastartovalo. Takže už umím volat servis v Trutnově a nechat si vyměnit baterku. Ale hošanům, co to montovali to šlo jak psovi pastva, žádní rychlíci. Byla to zajímavá cesta, nicméně nakonec jsme se i vrátily. Odpoledne jsme si zaposilovali a zbytek pokračoval sjezdováním na běžkách. To jsem si řekla, že nožce nemůžu udělat.
Ve středu ráno jsme jezdili rychlosti a techniku v rychlosti. Všichni klasicky, já skate. Nicméně už jsem se konečně dostatečně rozjela i na bruslení a mám z toho lepší pocit jak vloni. Nicméně občas zbytku tu klasiku závidím. Odpoledne zahájili opět sjezdováním (protože je to potřeba), já jen ježděním. Pak následovalo silové ježděníčko, aneb jedna jedna, soupaže a jízda bez holí. Zítra po obědě nám zase trenér odjíždí, takže budu trénovat dorost a juniory (jednoho) já 
. Zatím to má velký ohlas a hlavně holky zahájily hromadné těšení, tak jsem zvědavá, jak dlouho jim to vydrží.
