Necelých čtrnáct dní po návratu z Livigna, kde mě při posledním tréninku začala bolet achilovka, jsem se vydala na další soustředění, které nám kvůli sněhu přeložili z Božího Daru na Černou horu. Prvního tréninku jsem se docela bála, kvůli té noze, nicméně při prvním lehkém bruslícím tréninku to bylo dobré. Hlavní trenér nám přijede až v neděli, takže si zatím užíváme volnější start. Odpoledne tedy byla skatová technika. Naštěstí na rozdíl od Livigna z toho bruslení nemám vůbec tak špatný pocit.
V neděli jsme začli rozcvičkou, kde jsem rychle zjistila, že to není nic pro moji nohu. Dopoledne se ukázalo, že ani klasika. Takže na výletku po zmrzlých tratích kdesi jsem vcelku plakala. Odpoledne nám už přijel Petr, takže se šlo na klasickou klasiku, kde jsem pochopila, že klasiku si ještě nějakou chvilku nezajezdím.